Láska mimo čas. Vesmírná loď postavená na tajemstvích a vraždě.
Sedmnáctiletá Amy se připojí se svými rodiči jako zmrazení lidé k vesmírné lodi Godspeed, a očekává, že bude vzbuzena na nové planetě, tři sta let v budoucnosti.
Neočekávala, že bude rozmrazena o padesát let dříve. Amy je tak vržena do nového světa vesmírné lodi, která si žije vlastními pravidly.
Amy si rychle uvědomí, že její probuzení nebyla pouhá chyba počítače. Někdo z tisíce obyvatel vesmírné lodi se ji pokusil zabít. Jestli Amy rychle něco neudělá, její rodiče budou další.
Amy musí co nejdříve odhalit ukrytá tajemství Godspeed. Ale z jejího seznamu podezřelých, teď záleží jen na jediném: Elder - budoucí vládce lodi a láska, kterou neviděla přicházet.
Kniha vyšla v originále 11. 1. 2011
Moje hodnocení 5/5
Život ve vesmírné lodi
Autorka Beth Revis nás zavádí do prostředí, které se v YA knihách skoro vůbec nevyskytuje. Zapomeňte tak na střední školu, tlupu chechtajících roztleskávaček a všemožné nadpozemské bytosti. Across the Universe je příběh odehrávající se na jednom místě, vesmírené lodi Godspeed, která je velmi velmi rozlehlá a rozdělená do několika sektorů, kde necelých 2 500 obyvatel žije. Na lodi se tak nachází nemocnice, farmy s chovnými zvířaty, městečko s domky jako krabice a také několik dalších místností sloužících k potřebám řízení lodě. Prostě normální fungující maloměsto, které má místo slunce solární lampu, nebe z oceli a je ohraničené stěnami lodě. "Starosta" lodě Godspeed je pak nejstarší ze všech žijích lidí, Eldest, který vládne lodi přísnou a tyranskou rukou. Aby měl v budoucnu komu předat své místo vychovává si nástupníka - Eldera, který je 16 mladík s touhou objevit všechna tajemství Godspeed.
"Jedna osoba narozená dříve než ostatní lidé. Jejich vůdce. Vystupující jako patriarchát a velitel pro mladší generaci."
Jako vejce vejci
Odlišnost podle Eldesta vyvolává nepokoje a vzpoury. Proto jsou všichni obyvatelé Godspeed stejní. Tmavá pleť, hnědé vlasy i oči. Nikdo není odlišný. A zdá, že to funguje. Lidé tvoří pevně sehraný celek řízený šílenými a podle mě zvrácenými pravidly. Na lodi žijí dvě generace, jedna kolem dvaceti let a druhá okolo čtyřiceti. Všichni ve stejný čas během tzv. Sezóny mají za úkol se s opačným pohlavím "velmi detailně sblížit". Také jednotlivá patra lodi nemůže navštívit jen tak kdokoliv, ale pouze ti, kteří mají povolení. Každý člověk má taky za levým uchem implantovaný komunikátor, díky kterému spolu můžou hovořit a zároveň slouží jako GPS lokátor, takže Eldest vidí, kde se kdo nachází. Žádné soukromí tedy skoro neexistuje. Individualita se trestá životem v nemocnici s nálepkou blázen. Godspeed je dobře seřízený stroj, kteří tvoří lidé.
"Všichni mluvíme stejným jazykem. Všichni jsme monoetničtí. A protože se nelišíme, tak nebojujeme. Na Godspeedu se nikdy nebudeme muset obávat těch válečných hrůz."
Nejsem stejná jako vy
A do tohohle světa se "probudí" Amy. O několik desítek let dříve než bylo v plánu. Bez rodičů a v neznámem prostředí. S červenými vlasy, zelenýma očima a bledou pokožkou je Eldestovi jasné, že s ní budou samé problémy. A taky že ano. Amy se spřátelí s Elderem a umělcem Harlyem a jak jím postupně vypráví o světě, ve kterém žila začíná Eldera pomalu přesvědčovat, že Eldest není tak dokonalý a lidem prospěšný vůdce jak si vždy myslel. Beth Revis stvořila úžasné postavy, které si oblíbíte hned na prvních stránkách. Sice se mi občas zdálo, že je Amy až příliš tvrdohlavá a nenechá si od nikoho vysvětlit proč je pro zdejší obyvatele tak důležitý pevný řád a pravidla, ale kdybych se já probudila ve vesmírné lodi, kde by mi někdo nařizoval, že teď se musím "spářit" a porodit dítě, teď musím zemřít asi bych taky trochu vyšilovala a snažila se ostatní přesvědčit, že takhle se lidi nechovají.
"Viděl jsem jí ležet tady dole, zmrazenou v její skleněné rakvi. Byla jiná. Tak odlišná. Nikdy jsem neviděl opravdový západ slunce, ale najednou byl zde. V jejích vlasech, zalitých v ledu."
Dvojí pohled na svět
Kniha je psána z dvou pohledů - Amy a Eldera. Máme tak dokonalý náhled do obou tak rozdílných světů, že nemusíme přemýšlet proč ta věc takhle funguje, proč lidé vyslali loď na novou planetu... protože je to vzpátí ihned vysvětleno Amy nebo Elderem. Jednotlivé kapitoly nejsou nijak dlouhé a ze začátku vypráví dva samostané příběhy, ovšem jen do doby než se ti dva setkají. Již jejich úvodní společná scéna mě hluboce zasáhla. Amy se probouzí opět k životu, což není vůbec snadné a hlavně bezbolestné. Změnit se z kvádru ledu zpět na lidskou bytost chvíli trvá a navíc vše doprovází velká bolest. První koho Amy po probuzení spatří je Elder, který je Amy fascinován. A tak se z nich postupně začínají stávat přátelé, kteří se snaží společně najít vraha, který rozmrazuje ostatní lidi, kteří se ze svých chladných rakví bez pomoci, kterou měla Amy nedostali živí. Kdo ovšem čeká velkou dávku romantiky toho musím zklamat. Across the Universe má sice přenádhernou obálku, která slibuje mnohé, ovšem to co bychom čekali nedostaneme. Občas se v knize vyskytovalo nějaký ten romantičtější moment, ale velmi často to nebylo. Mě osobně to, ale vůbec nevadilo, protože mě děj i bez nehynoucíh vyznání lásky pořádně vtáhl do děje. Rozluštíte jednu záhadu a valí se na vás další tajemství. Zdá se, že Godspeed je spletená ze sítě lží a klamů. Sice vraha odhalíte dříve než hlavní hrdinové, ale ty další bomby, které nám Revisová připravila už odhalíte jen těžko.
Proto vřele doporučuji přečíst, protože kdo má rád tajemství, nový neotřelý svět a sem tam i trochu té lásky bude nadšený, stejně jako já.
obrázky (Godspeed-Don't Lose my Place, Universe by Linnea; Mars 2011 by Andrea; Tres belle by chouette11)
anotace: můj volný překlad z Goodreads
úryvky textu z knihy Across the Universe
Gwen Hayes je americká spisovatelka, která na kontě poměrně dost knížek. Věnuje se jak psaní pro náctileté čtenáře, tak i pro dospělé. V knize Falling Under nás ve svém příběhu zavádí do malého a napohled klidného městečka v Kalifornii, kde o nějakém vzrušení nemůže být ani řeč. Typické maloměsto, kde každý vidí druhému až do talíře. A přesně sem se před několika lety přistěhovala z Anglie spolu se svým odtažitým a poměrně přísným otcem i hlavní hrdinka Theia. Přivítání v novém městě nebylo zrovna nejvřelejší, protože děti jsou opravdu kruté a nesnáší odlišnosti a výjimky. Theia však splňuje oboje. Se svým zvláštním anglickým přízvukem, plachostí a všemi pravidly a zákazy, které musí dodržovat, tak není její život v Serendipity Falls zrovna med. Naštěstí Theia svůj život nevidí až tak černobíle a i když se cítí osamělá, má dvě nejlepší přítelkyně Donu a Amelii, společně s kterými tvoří nerozlučnou trojici. Její život prostě plynul stereotypně den za dnem, dokud se však nesetkala s Hadenem.
Odlišnost podle Eldesta vyvolává nepokoje a vzpoury. Proto jsou všichni obyvatelé Godspeed stejní. Tmavá pleť, hnědé vlasy i oči. Nikdo není odlišný. A zdá, že to funguje. Lidé tvoří pevně sehraný celek řízený šílenými a podle mě zvrácenými pravidly. Na lodi žijí dvě generace, jedna kolem dvaceti let a druhá okolo čtyřiceti. Všichni ve stejný čas během tzv. Sezóny mají za úkol se s opačným pohlavím "velmi detailně sblížit". Také jednotlivá patra lodi nemůže navštívit jen tak kdokoliv, ale pouze ti, kteří mají povolení. Každý člověk má taky za levým uchem implantovaný komunikátor, díky kterému spolu můžou hovořit a zároveň slouží jako GPS lokátor, takže Eldest vidí, kde se kdo nachází. Žádné soukromí tedy skoro neexistuje. Individualita se trestá životem v nemocnici s nálepkou blázen. Godspeed je dobře seřízený stroj, kteří tvoří lidé.
A do tohohle světa se "probudí" Amy. O několik desítek let dříve než bylo v plánu. Bez rodičů a v neznámem prostředí. S červenými vlasy, zelenýma očima a bledou pokožkou je Eldestovi jasné, že s ní budou samé problémy. A taky že ano. Amy se spřátelí s Elderem a umělcem Harlyem a jak jím postupně vypráví o světě, ve kterém žila začíná Eldera pomalu přesvědčovat, že Eldest není tak dokonalý a lidem prospěšný vůdce jak si vždy myslel. Beth Revis stvořila úžasné postavy, které si oblíbíte hned na prvních stránkách. Sice se mi občas zdálo, že je Amy až příliš tvrdohlavá a nenechá si od nikoho vysvětlit proč je pro zdejší obyvatele tak důležitý pevný řád a pravidla, ale kdybych se já probudila ve vesmírné lodi, kde by mi někdo nařizoval, že teď se musím "spářit" a porodit dítě, teď musím zemřít asi bych taky trochu vyšilovala a snažila se ostatní přesvědčit, že takhle se lidi nechovají.
