29. 6. 2011

My week in Progress (#1)



Středeční meme by Nikki Finn. Cílem je zodpověď každý týden deset následujících otázek.

1) Která kniha, kterou jsi nečetla, tě zaujala na blozích či GoodReds?
Jednoznačně kniha Stolen: A letter to my captor od Lucy Christopher

2) Jaký film jsi viděla naposled a byl dobrý?
Desátý kruh. Na to že byl natočen pro TV byl překvapivě dobrý. Tedy až na otce hlavní hrdinky :D vypadal jako jako úchylák, který přijel z Norska :D

3) Čím sis naposledy udělala radost?
Návštěvou mého oblíbeného letního festivalu.

4) Co naposledy se ti zdálo?
No, nevím jestli to tady můžu takhle ventilovat, ale dnes v noci se mi zdálo, že jsem si vzala svého učitele a měla jsem takový ty princeznovský šaty a bylo tam celý město. Weird.

5) Jaké motto, hláška či věta z knihy či netu se ti líbila za poslední týden?
Asi těžko někdy zapomenu na hlášku z knihy Ten things we did (and probably shouldn't have) v podání hlavní hrdinky, když se po obří párty, kterou uspořádali, dozví, že její otec přijede na návštěvu. Její okomentování situace mě totálně dostalo.  I'll be a dead princess.

6) Tři věci, na které máš právě teď chuť?
Latté, citrónová zmrzlina a řecký salát

7) Jakou hudbu v těchto dnech posloucháš?
Na střídačku The Kooks a Vypsanou fixu. 

8) Kdyby tě celý svět teď poslouchal, co by jsi mu sdělila?
Georgi Lucasi, proč jsi udělal z Anakina Skywalkera Dartha Vadera?

9) Kdy ses naposledy od srdce zasmála?
Když si kamarádka zlomila malíček o mojí botu, když mě roztáčela na kolotoči ve dvě ráno. V tu chvíli nám to přišlo velmi směšné. Návštěva nemocnice nám úsměv smazala :D 

10) Nejbáječnější věc/počin celého týdne?
Byla jsem schopná sepsat aspoň nějaký článek na blog a došla navšítivit babičku. 


 


Waiting on Wednesday (#6)


Středeční meme, které pořádá Jill z blogu Breaking the Spine.
Cílem je vybrat si knihu, kterou si chcete přečíst. Nezáleží na tom jestli si ji hodláte přečíst v nejbližších dnech nebo za rok ani jestli kniha již vyšla nebo ne.



  
Lucy Christopher - Stolen: A letter to my captor

Šestnáctiletá Gemma je unesena z Bankogkského letiště a převezena do vnitrozemí Austrálie. Tahle divoká a pustá krajina se téměř stala postavou knihy, tak živě je popisována. Ty, její únosce, není obvyklý. Je mladý, v dobré kondici a naprosto okouzlující. Tenhle život v poušti ho stál roky plánování. Miluje jenom ji, chce pouze ji. Můžou hřejivé paprsky australského slunce a izolace od okolního světa přesvědčit Gemmu, aby ho také milovala? Příběh je vyprávěn formou dopisů, psaných Gemmou Tyovi. Zobrazují ty podivné a znepokojující měsíce stravené v pustině. Měsíce, kdy se hranice mezi láskou a posedlostí, láskou a závislostí rozmazaly, až nakonec neexistovaly - skoro.

Kniha vyšla 4. 5. 2009 v nakladatleství Chicken House Ltd.


Můj TBR list obsahuje přes šedesát knih a já udělám co? Přidám tam novou :D Jenže pro přečtení téhle knihy bych vraždila, takže už jsem si ji objednala a netrpělivě čekám až dorazí. Asi bych měla přestat chodit na Goodreads :D

26. 6. 2011

Inspiration (4)

Nedělní meme by Nikki Finn.
Cílem je vybrat tři fotky, které mě něčím inspirovaly (knihkupectví, knihovny, texty, diáře...)

Dnes jsem vybrala nejznámější milostnou tragédii všech dob - Romea a Julii.  Pro někoho jen otravná povinná četba, ale pro mě nádherná klasika. 




23. 6. 2011

Bylo nebylo (4)


Čtvrteční meme, které pořádá Kath. Cílem je napsat první větu z knihy, kterou momentálně čteš.





Kim Harrington - Clarity

"Ty mě nechceš zabít," řekla jsem.

Jodi Picoult - Až nakonec všech dní Příběh jedné lásky

Manželé Goldovi a Harteovi žijí v sousedních domech a jsou těmi nejlepšími přáteli. Mají skoro stejně staré děti: Chris a Emily spolu vyrůstají od nejútlejšího dětství a velmi k sobě přilnou. Jejich důvěrné kamarádství přeroste na střední škole v milenecký vztah. Najednou však přijde šok - rodiče jsou přivoláni o půlnoci do nemocnice, kam sanitka přivezla Chrise a Emily - Emily s prostřelenou hlavou, Chrise s menší tržnou ranou. Proč Chris přinesl na jejich schůzku revolver? Šlo o zamýšlenou dvojitou sebevraždu? Nebo snad o vraždu? Co se mezi Chrisem a Emily stalo?

Kniha vyšla 6. 5. 1998
Moje hodnocení 5/5






 I did it for love
Jodi Picoult je uznávaná spisovatelka, která má na kontě desítek knih. Zabývá se především psaním závažných témat týkajících se teenagerů – problematika dospívání, sex…  všechny její díla jsou velmi emocionálně náročná.  Mezi její nejznámější knihy přeložené i do češtiny patří Je to i můj život, Desátý kruh nebo román Až nakonec všech dní Příběh jedné lásky. Od Jodi Picoult jsem nikdy nic nečetla, až právě tuto knihu. A po jejím přečtení mám v hlavě prázdno. Nikdy v životě jsem u knihy takhle nebrečela. Nemohla jsem přestat, ani když jsem ji dočetla. Příběh, který Jodi stvořila je skvělý, dobře promyšlený a především hrozně moc smutný. Nutí nás se zamyslet jaké věci je člověk schopný udělat z lásky a jak jeden čin změní život tolika lidem. Věřím, že některým lidem se toto dílo nebude líbit, ale pro mě v tuhle chvíli neexistuje kniha, která mě dostala více do kolen.

What happened?
Dílo Až nakonec všech dní, Příběh jedné lásky se odvíjí od jedné tragické noci, která navždy změnila životy dvěma rodinám, které si byly velmi blízké. Jejich dvě dospívající děti, jež byli ukázkovými ratolestmi, podle všeho spáchali dvojitou sebevraždu. Emily skončila mrtvá s prostřelenou lebkou a Chris s tržnou ránou na hlavě. Po prvotním šoku všechny trápí stejná otázka. Proč se dva mladí lidé, kteří měli celý život před sebou, rozhodli zemřít? Jak to vlastně ten večer u kolotoče bylo? Spáchala Emily opravdu sebevraždu, nebo jí někdo zabil? Chris tvrdí, že se Emily měla zastřelit první a on ji měl následovat, jenže se mu to nepodařilo. Najednou se však začínají objevovat důkazy, které Chrisovu historku o společné sebevraždě vyvracejí. A zoufalá matka Emily, která je přesvědčená, že se její dcera dobrovolně nezabila je odhodlaná udělat vše pro to, aby Chrise dostala do vězení. Přátelství Goldových a Heartových je tak nadobro zničeno, stejně jako životy obou rodin. Pod náporem nových důkazů je Chris obviněn z vraždy prvního stupně. Jedna velká láska, která skončila jednou velkou tragédií.

 It was a tragedy
Jodi Picoult nám naservírovala příběh, který se může stát kdykoliv a kdekoliv. Všechny postavy knihy jsou napsány tak uvěřitelně, jako kdyby to byli vaši sousedi, známí nebo spolužáci. Chris i Emily jsou typičtí mladí lidé, kteří si procházejí nesnadným obdobím dospíváním, zažívají úspěchy i prohry, to vše spolu. Jejich rodiče se samy potýkají s každodenními problémy a starostmi. Příběh je vyprávěn z mnoha pohledů, které nám umožňují nahlédnout na příběh ze všech možných úhlů. Chris, jeho právník, soudce, žalobce… ti všichni přináší nový náhled na celý případ. S každou další stránkou si tak říkáte, co se vlastně stalo? Příběh se navíc odehrává jak v přítomnosti, tak i v minulosti. Dovídáte se, jak se obě rodiny seznámily, retrospektivně sledujete vztah Chrise a Emily prakticky od narození a pomalu si uvědomujete, že vše co se v minulosti stalo je velmi důležité pro přítomnost. 

 I just wanna cry
Až nakonec všech dní Příběh jedné lásky možná není tou nejlepší knihou pod Sluncem, ale po přečtení ve vás nechá tolik rozporuplných pocitů, že nad příběhem budete přemýšlet ještě další den. Já osobně pořád nevím, koho mám brát jako viníka a koho jako oběť. Kdybych měla být v soudní porotě, nejspíš bych z toho dostala infarkt. Nevím, jak bych se zachovala, kdybych slyšela všechny výpovědi svědků a také Chrisovu výpověď. Vše co se stalo, byla jedna velká tragédie, které nejspíš nešlo zabránit. Tenhle příběh byl prostě plný zvratů a odhalení, které vás nenechají knihu odložit a po dokončení budete emocionálně vyždímaní, takže dopuručiji číst v lepší náladě. Pro mě byl těžké napsat tuhle Review a nerozbrečet se znova, když jsem si na Chrise a Em vzpomněla.
 

obrázky (Love-Cherishmekaru; Carousel-Chloe Louvain; Gun-mr. trouble maker; Boy - Tumblr)
anotace: nakladatelství Motto

22. 6. 2011

Waiting on Wednesday (# 5)

Středeční meme, které pořádá Jill z blogu Breaking the Spine.
Cílem je vybrat si knihu, kterou si chcete přečíst. Nezáleží na tom jestli si ji hodláte přečíst v nejbližších dnech nebo za rok ani jestli kniha již vyšla nebo ne.

   
Richelle Mead - Trápení (Sukuba 1)
 Sukuba je nadpřirozená bytost, která smí po libosti měnit podobu a jediným jejím úkolem je svádět. Zní to tak lákavě! Dívka může být, kým chce, její šatník je nevyčerpatelný a smrtelní muži by udělali cokoli pro její pouhý dotek. No, vlastně za to platí svou duší, ale proč zacházet do přílišných podrobností?
Avšak život Georginy Kincaidové, sukuby ze Seattlu, není ani zdaleka tak exotický. Pracuje v knihkupectví a její šéf je poměrně nesnesitelný uťáplý chlap. Nesmrtelní přátelé si z ní nepřestávají dělat legraci kvůli jedné její dávné proměně. A nejhorší ze všeho je to, že si nemůže vyjít na rande, aniž by z dotyčného muže nevysála život. Ona by přitom dala všechno na světě za to, kdyby se směla dotknout slavného a neodolatelně krásného spisovatele Setha Mortensena!
Snění o Sethovi však bude muset počkat, protože ve světě nadpřirozených bytostí se začíná dít cosi podivného… a velmi nebezpečného. Georgina se proti vlastní vůli stává aktérkou souboje mezi dobrem a zlem… 

Kniha vyšla 13. 6. 2011 v nakladatelství Domino.

21. 6. 2011

Amy Plum - Die for Me

Můj život byl vždy tak báječný a krásně normální. Ale pak stačil pouhý okamžik, aby bylo všechno jinak.
Najednou jsme byly já a moje sestra, Georgia, sirotci. Uzavřeli jsme naše životy do skladu a přestěhovaly se za prarodičy do Paříže. A já věděla, že mé rozbité srdce i život již nikdy nebudou vypadat normálně. A pak jsem potkala Vincenta.
Tajemný, sexy a neuvěřitelně okouzlující Vincent Delacroix se objevil z ničeho nic a pěkně mi zamotal hlavu. Znovu hrozilo, že ztratím své srdce. Ale byla jsem na to připravena.
Samozřejmě, že nic není tak jednoduché. Vzhledem k tomu, že Vincent není až tak úplně člověk. Potkal ho hrozný osud, který ho vystavuje nebezpečí každý den. Také má nepřátelé... nesmrtelné, vražedné nepřátelé, kteří jsou rozhodnuti jej zničit i všechny jeho druhu.
Můžu opět ohrozit své srdce, svůj život a život své rodiny, zrovna když se snažím poskládat zbytky svého předchozího života, jen kvůli lásce?

Kniha vyšla 10. 5. 2011
Moje hodnocení: 4/5


 Paris, Je t'aime
Die for Me je autorčina prvotina a jak sama přiznává, k napsání knihy ji vedlo především zhlédnutí filmu Twilight, které ji přimělo napsat vlastní romantický příběh. V jejím podání jsou hlavními hrdiny sedmnáctiletá Kate a devatenáctiletý Vincent. Kniha se odehrává snad v tom nejromantičtějším městě na světě – kouzelné a nádherné Paříži. Díky Die for Me se tak můžete procházet starobylými uličkami, nahlídnout do  pařížských muzeí, obdivovat Eiffellovu věž nebo navštívit jednu z mnoha kaváren. Amy Plum sama v Paříži žije, což je na celém díle velmi znát. Dýchne na vás pravá francouzská atmosféra.



I'm not like her
Kate a Georgie jsou nuceny začít nový život ve Francii spolu se svými prarodičy. Obě svůj smutek ze ztráty rodičů řeší odlišně. Starší Georgie miluje zábavu a společnost a nevynechá jedinou příležitost k návštěvě večírků. Mladší Kate je spíše samotář a útěchu hledá v knihách. Celé dny tráví doma ve společnosti imaginárních hrdinů, zatímco Georgie se venku baví se svými přáteli.  I když se na první pohled může zdát, že si Kate a Georgie nejsou blízké, opak je pravdou. Georgii na mladší sestře velmi záleží, a proto přemluví Kate, aby si taky jednou vyšla ven mezi lidi, a protože ví, že na večírek ji nejspíše nedostane, navrhne jí, ať stráví příjemné odpoledne s knihou v jedné z nesčetných pařížských kaváren. A tak se Kate poprvé setkává s Vincentem a jeho přáteli. Všichni jsou okouzlujíce krásní, ale také trochu podivní. Vincenta i Kate to k sobě od první chvíle nepopíratelně táhne k sobě a zdá se, že by se Kate mohla opět vrátit do normálního života. Jenže tak nějak tuší, že za tím divným Vincentovým chováním je něco víc a je rozhodnuta zjistit, co před ní skrývá. 


Beautiful zombie
Amy Plum se rozhodla vykreslit zombie vcela novém směru. Zapomeňte tak odchlípávající kůži, odporný puch a odpudivý vzhled. Její zombie aka Revenants jsou mladí a krásní lidé, kteří zemřeli, když se snažili zachránit něčí život. Byli přivedeni zpět k životu a nyní zachraňují obyčejné lidi před smrtí. Jenže ne všichni Revenants  jsou dobří. Je tu i skupina posmrtných, kteří se rozhodli smrtelníkům naopak k věčnému odpočinku dopomoci. A navíc jejich vůdce by nejradši viděl Vincenta s useknutou hlavou a spáleného na popel. Tohle nové pojetí zombie se mi velmi líbilo, přidalo příběhu aspoň na trochu originalitě. Amy Plum nám i postupně odhaluje jak Vincent i ostatní členové jeho „rodiny“ zemřeli. U těchto flashbacků se mi vážně chtělo brečet, což se mi moc často nestává. 


It's all about love
Die for Me si podle mě nehraje na víc, že ve skutečnosti je. Lehké oddechové čtení, které potěší spíše příznivkyně dokonalých mužských hrdinů, kteří by své vyvolené snesli modré z nebe. V tomto příběhu jde především o lásku a pořádnou dávku romantiky. Nebezpečí a smrtelní protivníci jsou spíše jen připomínání a v příběhu jim je věnována typická závěrečná „battle“ scéna. I přesto, že nejsem zastánkyní lásky na věky věků, zde mi to nevadilo. Kate a Vincentovi jsem fandila. Za jejich noční plavbu po Seině s výhledem na Eiffellovku bych vraždila. Přesto jsem občas z nudy zívala, protože na rovinu příběh netkví zrovna v originalitě, ale je šablonovou ukázkou romantických YA knih. Možná to bylo momentálním rozpoložením nebo tím, že se děj odehrává v Paříži, ale čtení téhle knížky jsem si velmi užila, i když asi nezastane příčky mých nejoblíbenějších knih.

 


obrázky (Eiffel tower-Favim; Reading book-Cathy; Text- Weheartit; Kiss-Polyvore)
anotace: můj volný překlad z Goodreads
 

19. 6. 2011

Inspiration (3)

Nedělní meme by Nikki Finn.
Cílem je vybrat tři fotky, které mě něčím inspirovaly (knihkupectví, knihovny, texty, diáře...)
Dnes jsem si vybrala deníky. Vždycky jsem si chtěla nějaký psát, ale přišlo mi, že zapisovat si do něj co jsem měla k snídani nebo obědu je zbytečné. A věřte mi, že všechny své dosavadní životní lásky i trapasy si pamatuji i bez deníku.

18. 6. 2011

Quote of the Week (9)

Týdenní meme pořádané Judit. Bude zde mít místo každou sobotu. Pokud jste o tomto meme ještě nic neslyšeli, tady je krátké info o čem Quote of the Week vlastně je.

- vyber jeden vtipný moment z knihy
- vyber jeden romantický moment z knihy 
- vyber jeden silný moment z knihy, který tě přiměl zamyslet se

Upozorňuji, že se ve vybraných úryvcích můžou objevovat spoilery, takže čtětě jen na vlastní nebezpečí.

Dnes jsem si pro Quote of the Week vybrala úryvky pouze z jedné knihy.


L.A. Weatherly - Angel Burn


Vtipný moment
Nina nakrčila nos. "Ty a slušnost? Nenuť mě se zasmát. A co to máš zase na sobě?" "Oblečení?"  "Willow. Vypadáš... ani nevím jestli pro to existuje nějaké slovo." "Opravdu? Fajn." Usmála jsem se a otřela si ruce do kousku vaty. "To znamená, že jsem unikát, ne?" I přes chladný vzduch jsem na sobě měla brokátovou halenku s krátkým rukávem a oblíbené rozedrané džíny. Mé černé sametové sako bylo přehozené přes Niny dveře, mimo dosah nebezpečí. Většinu z toho jsem koupila v Tammy's Attic, mém nejoblíbenějším obchodě. Nina zavřela oči a zasténala. "Unikátní. Jo, můžeš to tak nazvat. Och, můj bože, Pawtucket na tebe není připravený."


Romantický moment
Chvíli jsme leželi v tichosti, Alexova náruč byla tak teplá a bezpečná, že jsem začala usínat. "Řekni mi něco ve španělštině", zamumlala jsem. Políbil mě do vlasů. "Te amo, Willow," řekl tiše. Probudila jsem se a usmála se do tmy. "Co to znamená?"  zašeptala jsem. Skoro jsem slyšela jak se sám usmál. "Co myslíš, že to znamená?" Objala jsem ho a políbila na klíční kost. Přemýšlela jsem jestli je možné umřít štěstím. "Te amo, Alex."


Silný moment
"Ale já musím," vykřikla směrem k němu. "Nechápeš to? Nemám na vybranou!" Ona to vážně udělá - a to jí zabije. Svět bušil v Alexových uších zatímco se na ní díval. Jeho hruď byla sevřená tak pevně, že sotva dýchal. Bože ne. Ne, nesmí se to stát dalšímu člověku, kterého miluje. Proč si jen dovolil věřit, že tentokrát by to mohlo být jiné. Byl tak hloupý. "Dobře, takže to vypadá, že jsi se rozhodla," řekl konečně. "Alexi, já - já bych dál nemohla žít sama se sebou," řekla tenkým hlasem. "Viděla bych matčin obličej každý den po zbytek mého života - a co Beth a tvoje rodina -?" přestala a začala vzlykat. Rukou si zakryla uslzený obličej. Tak moc ji chtěl utěšit. Místo toho se na ní tvrdě podíval, celý se třásl vztekem. "Netahej do toho mojí rodinu. Jestli se chceš nechat zabít, udělej to z vlastních důvodů."

16. 6. 2011

Bylo nebylo (3)


Čtvrteční meme, které pořádá Kath. Cílem je napsat první větu z knihy, kterou momentálně čteš.




C.C. Hunter - Born at Midnight

"Tohle není vtipné!" křičel její otec.

15. 6. 2011

Waiting on Wednesday (#4)

Středeční meme, které pořádá Jill z blogu Breaking the Spine.
Cílem je vybrat si knihu, kterou si chcete přečíst. Nezáleží na tom jestli si ji hodláte přečíst v nejbližších dnech nebo za rok ani jestli kniha již vyšla nebo ne.


 Carrie Ryan - Les rukou a zubů

 Mary žije v uzavřené vesnici. Její svět se řídí prostými zákonitostmi: musí poslouchat pravidla církevního Sesterstva, nesmí se přibližovat k plotu, za kterým - v Lese zubů a rukou - žijí „nečistí", kteří svým kousnutím promění člověka v chodící mrtvolu. Když Sesterstvo rozhodne, že se provdá za muže, kterého jí určili, Mary musí poslechnout, přestože se zamilovala do zraněného Travise. Pak ale nečistí proniknou do vesnice, a Mary v nastalém zmatku prchá společně s Travisem, svým snoubencem Harrym, kamarádkou Cass i bratrem Jedem a jeho ženou dál do zapovězeného lesa. Touží dostat se k vysněnému oceánu, dál za les a nečisté, do světa, který tam venku přece musí někde být. 

Kniha vyšla 31. 3. 2011 v nakladatelství Mladá fronta.

 

14. 6. 2011

Meg Cabot - Abandon



Série: Abandon Trilogy (1)
Kniha vyšla v originále 26. 4. 2011
Počet stran: 304
Štítky: Young Adult, greek mythology, romance

Oficiální stránky autorky

Moje hodnocení: 4/5








Follow me to the Hell
Pierce, která před dvěma lety při nešťastné náhodě na čas zemřela a následně oživla, se na chvíli také ocitla v Podsvětí. Právě zde se podruhé setkala s Johnem, tajemným mladíkem, který po ní žádá, aby mu v jeho temném světě dělala společnost. Navždy. Pro Pierce, která si právě uvědomila, že při pádu do ledové vody v bazénu zemřela, je to obrovský šok. Ocitla se na děsuplném místě, s člověkem, kterého vůbec nezná a který po ní žádá, aby v tom pekle zůstala místo toho, aby se její duše ocitla „na druhém břehu“.  Proto udělá to, co jde lidem nejlépe. Uteče. Nějakým způsobem se jí podařilo uniknout z Podsvětí zpět do normálního světa. Jenže tahle návštěva do záhrobí se na ní podepsala. Přestala svět vidět skrz růžové brýle a začala ho vidět více realističtěji a pesimističtěji. Také se zdá, že John se jen tak nechce smířit s tím, že mu z Podsvětí utekla a začíná se objevovat kolem Pierce, vždy když ho nejvíce potřebuje. Což se jí ani za mák nelíbí. Jenže John se jeví jako nejméně podstatný problém, protože fúrie, které Johna z hlouby srdce nesnáší se teď tak nějak zaměřili i na Pierce.


Lost and dead
Celá kniha je psána z pohledu Pierce, která při svém vyprávění skáče z přítomnosti do minulosti, což bylo ze začátku docela matoucí. Než mi došlo, že si Pierce přehrává útržky vlastní smrti, nebo její pobyt v Podsvětí už byla opět v přítomnosti. Myslím, že autorka mohla minulost od přítomnosti odlišit, například kurzívou, protože takhle jsem se ve všech těch informacích pěkně ztrácela. Děj se odehrává v několika málo dnech a převážně na jednom a tom samém místě, proto mě příběh nevtáhnul zcela do sebe. Navíc se hlavní mužský hrdina John objevuje v knize asi tak na 50 stránkách a mi se o něm tak moc nedozvíme. Na jednu stranu je to fajn, protože nás Cabot udržuje v napětí, ale také to bylo trochu nudné. Vlastně jsem si hlavní i vedlejší postavy nemohla oblíbit. Pierce pořád vypráví o tom, jak zemřela, na každé stránce je o tom zmínka a John, když se objeví, je zas tajemný jak hrad v Karpatech. Vedlejší postavy až na strýčka kriminálníka nestojí za řeč.

Underworld
I přesto, že jsem nebyla zrovna nadšená vykreslením charakterů, se mi příběh líbil. Mám ráda řecké mýty a vše s nimi spojené. Můžete čekat pořádnou dávku napětí, tajemna a hrdiny, kteří jsou trochu odlišní od ostatních. Osobně bych se více zaměřila na vykreslení Podsvětí a celého světa, ve kterém John žije nebo jeho minulosti, ale od toho tu jsou další díly, které Cabot plánuje. Další věc, za kterou Meg miluju, je ta, že stvořila hlavní hrdinku, která neskočí svému objektu zájmu ihned kolem krku a nevyznává mu lásku. Pierce se naopak Johna trochu bojí, což chápu, protože kdyby si mě někdo chtěl nechat v Podsvětí, asi by to taky nebyla láska na první pohled. Zato u Johna je možno vidět, že má Pierce rád, i když se k ní občas chová jako nevychovanec. Je to takový hrůzu nahánějící bad boy, který má své slabiny a jednou z nich je právě Pierce. Jsem velmi zvědavá, jak se příběh bude odvíjet dále a jak název pokračování slibuje(Underworld) můžeme se těšit na další výlety do Podsvětí.

 

obrázky (Hades and Persephone by Dulceta, Abandon - Meg Cabot, Girl- LoveQuotesRus, Necklace - drunkparade)
anotace: můj volný překlad z Goodreads

13. 6. 2011

Summer giveaway winner!!



Summer giveaway, kterou jsem pořádala zde na blogu je zdárně u konce. Omlouvám se, že mi trvalo tak dlouho vyhlásit výherce, ale začaly mi pracovní povinnosti. Každopádně moc děkuju všem za účast :) ani ve snu by mě nenapadlo, že se vás zůčastní tolik. Ještě jednou děkuji. Bohužel výherce je jen jeden.

So, the winner is...

Abyss 

Random.org vygeneroval číslo 10, pod kterým se skrývala Abyss. Výherkyni kontaktuji za pár okamžiků, doufám tedy, že nevadí když zveřejním její odpověď na otázku jakého knižního hrdinu by si s sebou vzala na dovolenou.


No tak vybrat si jen jednoho je docela problém :D Snad by to byl ale Jesse z Mediátora, protože miluju jeho krásný přízvuk a on je takový ten kluk u kterého víte, že by se za vás postavil a bojoval by, přitom je ale dost spolehlivý a není to žádný "zuřivec".

Gratuluji!!

12. 6. 2011

Inspiration (2)

Nedělní meme by Nikki Finn.
Cílem je vybrat tři fotky, které mě něčím inspirovaly (knihkupectví, knihovny, texty, diáře...)

Dnes jsem si vybrala pohlednice. Dřív jsem je sbírala a ještě teď mám doma pořádnou hromádku těhle barevných kartiček.








11. 6. 2011

Quote of the Week (8)

Týdenní meme pořádané Judit. Bude zde mít místo každou sobotu. Pokud jste o tomto meme ještě nic neslyšeli, tady je krátké info o čem Quote of the Week vlastně je.

- vyber jeden vtipný moment z knihy
- vyber jeden romantický moment z knihy 
- vyber jeden silný moment z knihy, který tě přiměl zamyslet se

Upozorňuji, že se ve vybraných úryvcích můžou objevovat spoilery, takže čtětě jen na vlastní nebezpečí.

Dnes jsem si pro Quote of the Week vybrala úryvky pouze z jedné knihy.



Meg Cabot - Čtvrtý rozměr lásky


Vtipný moment 
"Co takhle uzavřít příměří?" Zamžikala jsem. To si dělá srandu? Vyhrožoval, že se zbaví mýho přítele. Okradl lidi, který ho požádali o pomoc. Nepozval mě na ples, pokořil mě před nejoblíbenější holkou ze školy. A teď si myslí, že jako "pusu na to a všechno v pohodě"? "Na to zapomeň," setřela jsem ho a posbírala si učebnice. 
"Ale jdi, Suze." Obdařil mě jedním z těch svejch bezelstnejch úsměvů. "Ty víš, že jsem neškodnej. Teda většinou. A kromě toho, co bych tomu tvýmu Jessemu moh asi tak udělat? Má přece za bodyguarda otce D., nebo ne?"

Romantický moment
A jak jsem tam stála a třeštila na něj zrak, jeho víčka povyjely vzhůru…
… a já se zřítila, tak jako pokaždý, když se na mě podíval, do temnejch jezírek jeho zorniček, který se na mě dívaly tak, jako by mě prohlídly skrznaskrz. Jako by si četly v mý duši. Zvednul druhou ruku, odstrčil kyslíkovou masku, která mu zakrejvala pusu a nos, a prones jediný slovo.
Slovo, při kterým se mý srdce dalo do cvalu. "Querida."

Silný moment
"Jesse!" vykřikla jsem a otočila ho na záda. Zalomcovala jsem s jeho ramenama. "Jesse, to jsem já, Suze! Vzbuď se. Vzbuď se, Jesse!" "To není dobrý, Suze," zarazil mě Paul. "Já už to zkoušel. On… je tady, ale není. Ne doopravdy." Zvedla jsem Jesseho hlavu do náruče, chovala ji v klíně, dívala se na něj. V měsíčním světle vypadal jako mrtvola. Ale nebyl mrtvej! Věděla jsem, že není. "Asi jsme to podělali, Suze," připustil zachmuřeně Paul. "Nemělas – neměla ses přemisťovat s ním." "Já nechtěla." Můj hlas zněl tak slabě, že ho cvrčci hravě převálcovali. "Neudělala jsem to naschvál." "Já vím," souhlasil Paul. "Ale… myslím… asi bysme ho měli vrátit." "Vrátit kam?!?" vybuchla jsem. Teď se cvrčci mohli leda stydět. Vykřikla jsem tak, že fakticky na chvíli ohromeně ztichli. "Do tý hořící stodoly?" "Ne," odpověděl zaraženě Paul. "Jenom prostě… nemám dojem, že by moh zůstat tady, Suze… že by to tady dokázal přežít."